Daň z příjmu fyzických osob v rámci SVJ

Daně z příjmů plynoucích vlastníkům jednotek

Jedná-li se o příjem na základě dohody o provedení práce, výše příjmu nepřesáhne v kalendářním měsíci částku 5 000 Kč, zaměstnanec nepodepsal prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, srazí plátce z tohoto příjmu 15% srážkovou daň. Takto sražená daň je daní konečnou, poplatník již tento příjem do svého daňového přiznání neuvádí.

Pokud by se z těchto příjmů sráželo pojistné (nejednalo by se o příjem na základě dohody o provedení práce), pak pro uplatnění daně srážkou by nesměla výše hrubého příjmu převýšit limit 5 000 Kč.

V případě, že by příjem zaměstnance převýšil limit 5 000 Kč, zaměstnanec nepodepsal prohlášení, musel by zaměstnavatel z uvedeného příjmu srazit zálohu, ve výši 15 % podle zákona.

Daň z příjmů ze závislé činnosti pro některé skupiny poplatníků

Příjmy do limitu 5 000 Kč

Daň z příjmů ze závislé činnosti je standardně placená zaměstnancem měsíční zálohou na dani, která počínaje r. 2008 činí 15 %, a kterou zaměstnanci srazí a správci daně odvede zaměstnavatel. Po ukončení zdaňovacího období jsou zaměstnanci placené zálohy na daň zaměstnavatelem zúčtovány nebo sám zaměstnanec podá daňové přiznání, kde příjmy ze závislé činnosti uvede. Zákon o daních z příjmů však pro některé vybrané příjmy ze závislé činnosti stanoví odlišný způsob placení daně, a to srážkou podle § 36 zákona o daních z příjmů. Tyto příjmy již zaměstnanec do daňového přiznání neuvádí. Uvedený jednoduchý způsob zdanění příjmů ze závislé činnosti se týká všech výše uvedených zvláštních kategorií zaměstnanců.

Zákon o daních z příjmů v stanoví, že příjmy zúčtované nebo vyplacené zaměstnavatelem se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky a příjmy od plátců daně vymezených v § 38c jsou od r. 2008 po zvýšení podle § 6 odst. 13 (tj. o sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem) samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně podle § 36 odst. 2, ve výši 15 %, jedná-li se o příjmy podle § 6 odst. 1 písm. a) a d), a podle § 6 odst. 10, jejichž úhrnná výše před zvýšením podle odstavce 13u téhož zaměstnavatele, nepřesáhne v kalendářním měsíci částku 5 000 Kč.

To platí za podmínky, že:

  • úhrnná výše příslušných příjmů u téhož zaměstnavatele nepřesáhne v kalendářním měsíci částku 5 000 Kč;
  • zaměstnanec nepodepsal prohlášení k dani podle § 38k odstavce 4 nebo 5 zákona o daních z příjmů.

Zásadní změnou ve zdaňování příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků fyzických osob od r. 2008 je nová definice dílčího základu daně podle § 6 zákona. Podle § 6 odst. 13 jsou základem daně (dílčím základem daně) příjmy ze závislé činnosti nebo funkční požitky, s výjimkou uvedenou v odstavcích 4 a 5, zvýšené o částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na všeobecné zdravotní pojištění, které je z těchto příjmů podle zvláštních právních předpisů povinen platit zaměstnavatel sám za sebe, a u zaměstnance, na kterého se vztahuje povinné zahraniční pojištění stejného druhu, zvýšené o částku odpovídající příspěvkům zaměstnavatele na pojištění podle českých právních předpisů.

Zákon stanoví u příjmů ze závislé činnosti definici základu daně jako tzv. „superhrubou“ mzdu, tj. hrubou mzdu zvýšenou o pojistné na sociální a zdravotní pojištění. Pokud zaměstnavatel z příjmů zaměstnance nebude mít povinnost platit pojistné na sociální a zdravotní pojištění podle právních předpisů (např. dohoda o provedení práce), základ daně u zaměstnance se zvyšovat nebude.

Designed by Jerkman a.s. - division IT Copyright ©­2015 Správa bytových domů s.r.o.